Nero d´Avola , Sicílie, DOC, Feudo Disisa, 13,5% 0,75l

Víno má intenzivní rubínově červenou barvu s fialovými odlesky. Vůně je ovocná, s tóny třešní a červeného ovoce. Chuť je svěží, harmonická, plná a příjemně vyvážená.

Nero d’Avola je nejreprezentativnější červenou odrůdou pěstovanou na Sicílii. Dává vzniknout výrazným červeným vínům, která jsou vhodná také k archivaci. Typická je třešňově červená barva, komplexní vůně s tóny červeného ovoce, koření, minerality a balsamikových tónů.

V chuti je víno tělnaté, teplé, suché, s jemnými taniny a dlouhým dozníváním.

Vinice a výroba

Vinice se rozprostírají v nadmořské výšce 480 m n. m. u města Monreale. Vybrané hrozny se fermentují při kontrolované teplotě 25–27 °C. Následuje macerace po dobu 15 dní a poté zrání v nerezu.

Část vína, konkrétně 30 %, zraje v sudu a zbývajících 70 % v nerezovém tanku. Po lahvování se víno nechává zrát dalších 120 dní v lahvi.

Doporučení k párování

Doporučujeme podávat k masitým pokrmům, pečeni, výrazným omáčkám a tučnějším jídlům. Víno se velmi dobře hodí k bohatším a chuťově intenzivnějším pokrmům, které podtrhnou jeho strukturu a charakter.

Proč nám chutná?

Nejlépe vynikne ve spojení se složitějšími a výraznějšími pokrmy. Právě tehdy se naplno projeví kvalita tohoto sicilského vína, jeho plnost, kořenitost a elegantní ovocný charakter.

Výrobce

Rodina Di Lorenzo, anglického původu, dorazila na Sicílii pod plukem krále Rogera. Silvestre Di Lorenzo, vikomt z Antony ve vévodství Northumberland, se tehdy usadil na území Val di Noto. Na konci 16. století se část rodiny přestěhovala do Gibelliny.

O dvě století později, v roce 1803, byl Nicola Di Lorenzo oceněn titulem markýze z Castelluccia na základě ústupku krále Ferdinanda IV.

V roce 1867, několik let po vyhlášení Italského království, koupil arcikněz Santi Di Lorenzo, velký milovník zemědělství, bývalé Feudo Disisa. Později jej odkázal svému synovci Nicolò Di Lorenzo, bývalému starostovi Gibelliny a poslanci Italského království ve dvou volebních obdobích v letech 1904 až 1909.

Nicolò Di Lorenzo se oženil s Annou Emanuele di Villabianca, neteří slavného učence sicilské historie a kultury, jejíž rodinné dědictví bylo podrobně popsáno v četných historických dílech.

Ve 30. letech se jeho syn Mario Di Lorenzo, po absolvování zemědělství na univerzitě v Portici, začal naplno věnovat rodinnému statku. Rozšířil pěstování vinné révy i olivovníků a rozhodl se vysadit 150 hektarů vinic a 70 hektarů olivových hájů.

Zároveň zahájil výstavbu prvního sklepa určeného k výrobě vína. Nová struktura byla dokončena v roce 1935, kdy vznikla první sklizeň určená pro prodej sudového vína na trzích severní Itálie a Francie.

Společnost tak prošla první zásadní proměnou, která výrazně změnila podobu okolí, a to jak z hlediska zemědělského, tak hospodářsko-sociálního. V roce 1980 bylo staré vinařství uzavřeno a rodina začala hrozny dodávat do družstevních vinařství v oblasti.